Bacha, odchodem ze zaměstnání na volnou se můžete snadno ocitnout v jakémsi Matrixu, kde se všechno točí mnohem rychleji. Aspoň tak to vnímám já rok poté, co jsem v 39 letech začal podnikat. Parádní sice je, že si o tom, co kdy budu dělat, rozhoduji hlavně já, ale není to zdaleka jen s nohama na stole. Vnímání času se mi změnilo asi takhle:
- Odchodem z korporace jsem mnohonásobně snížil počet meetingů, užvaněných konferenčních hovorů, přečtených i sesmolených mailů, rádoby vytuněných prezentací a jiných úkolů, které žerou hodně hodin, ale skutek utek. Místo toho teď zvládnu spoustu jiné práce.
- Někdy mi ale stejně vrtá hlavou, kam se podělo těch 50 hodin týdně, které jsem jako zaměstnanec i s dojížděním od pondělí do pátku trávil v kanceláři na druhém konci Prahy. Mám podezření, že týdnu od doby, kdy jsem začal podnikat, někdo pár hodin čórnul.
- Do uvolněného času se mi totiž vedralo spousta zajímavých aktivit. Navíc si do velké míry sám rozhoduji, kdy se do nich pustím. To by nemělo chybu, kdybych občas nekoketoval s prokrastinací.
- Největší plus je, že s rodinou trávím mnohem víc času než dřív. Místo chození do kanceláře jsem s nimi často na venkově, kde kombinujeme práci s výlety, koupáním, sportováním a dalšími radovánkami. Jen jsem zjistil, že je dobré držet i toto na uzdě, aby se s z toho nestalo mínus. Takže občas i rád zmizím do kanceláře.
- Největší nevýhoda naopak je, že už nemám placenou dovolenou a taky se ještě nedokážu od práce úplně ostřihnout, takže si často beru pár úkolů s sebou i na různé výlety. Učím se sice vypínat práci i na několik dní, zatím v tom ale nejsem žádná extratřída.
- Pořád se taky učím líp oddělovat čas na práci a zábavu a dát tomu víc řádu i během dne. Nejvíc mi zatím fungují koncentrované bloky – pár hodin práce, pár hodin zábava/odpočinek.
- Často si připomínám, že už nejsem placený za sezení v open spacu, ale za výsledek, takže je hlavně na mě, kdy práci udělám. Někdy se ale úkoly nahromadí a přijde vlna tak intenzivní práce, kterou bych snad nepřál ani své bývalé šéfové. To si pak nadávám, že mám líp plánovat.
- Mám pořád pocit, že bych toho, sakriš, chtěl a měl stíhat mnohem víc.
Jestli máte někdo osvědčené tipy, jak co nejlépe kombinovat práci na volné noze s rodinou, sem s nimi 🙂