Naše tělo je úžasný biologický stroj. Vyplatí se poznávat, jak funguje, protože nám to může mimo jiné pomoci lépe dosáhnout našich cílů. V tom je obzvlášť užitečný jeden ze čtyř hormonů štěstí, dopamin. Dodává nám energii a motivaci stejně jako našim předkům před desítkami tisíc let. Díky němu byli schopni lépe přežít a postarat se o základní životní potřeby. Když například zahlédli strom s ovocem, vyprodukoval jim mozek jako ochutnávku budoucí odměny malou dávku dopaminu, díky němuž se cítili lépe a měli víc chuti vylézt na strom a otrhat z něj banány nebo jablka. Podobně to fungovalo u lovu zvěře. Nebyl to jen hlad, co je motivovalo, ale i dobrý pocit z dosaženého cíle, který způsobil dopamin.
Jeho dávku náš mozek uvolňuje, kdykoli si splníme nějaké přání nebo odškrtneme úkol. Je to chemická odměna, kterou si dává tělo samo. V dnešní době už tolik nepřispívá k samotnému přežití, protože ovoce nebo maso si snadno koupíme v supermarketu. I tak je ale tento hormon velkou hnací silou, s níž můžeme pracovat. V koučování je běžný systém vnějších odměn – za každý splněný cíl, i dílčí, by si měl člověk dopřát radost a uvědomit si ho. Tím ale vlastně jen více či méně stimulujeme přirozený vnitřní efekt dopaminu.
Vizualizované cíle se plní častěji
Čím větší vyvineme úsilí k dosažení cíle, tím větší dávku dopaminu a s ní spojený příjemný pocit nám mozek do těla pošle. A s každou malou metou, s každým dílčím úspěšným krokem, dostaneme pozitivní nakopnutí. To nám pomáhá jít dál a dostat se až do cíle. Například mozek maratonského běžce vyprodukuje dávku dopaminu pokaždé, když sportovec mine další kilometr na trase. To ho postupně pohání pořád dál až za poslední, dvaačtyřicátý kilometr, kde ho pak dopamin zaplaví.
Jak je vidět na příkladu s ovocným stromem z úvodu článku, dopamin nám mozek posílá už jen při představě cíle. Čím je představa konkrétnější a živější, tím lépe. Strom s jablky nebo banány před námi jasně evokuje přání a očekávání, že si za chvilku na jednom z lahodných plodů můžeme pochutnávat. Lidé jsou hodně vizuálně založení, a proto, chcete-li dosáhnout jakéhokoli cíle, tak jednoznačně pomůže, když si ho představíte, nakreslíte nebo napíšete. Už jen jasně definovaný cíl na papíře a zasnění se nad tím, jaké to bude, až ho dosáhnete, vyprodukuje dávku dopaminu, která přináší potěšení a motivaci zároveň. S každým dalším dobrým krokem, který si na na cestě k cíli uvědomíte, vám pak mozek pošle další. Dopamin nám tak pomáhá vystudovat vysokou školu, napsat knihu, ale i uklidit byt.
Snadné odměny mohou vést k závislostem
Dopamin je totiž silně návykový. Toho někteří využívají na pracné cestě za svými cíli, a jiné to ničí. Potěšení ve formě hormonu štěstí nám totiž mozek do těla posílá i v reakci na alkohol, kokain, nikotin nebo gamblerství, na nichž je mnoho lidí zničujícím způsobem závislých. Podobně snadno ale získáváme dopamin i jinými moderními náhražkami, které sice nejsou tak škodlivé jako ty zmíněné, ale mají také sílu vyvolat určitý druh závislosti.
Znáte ten pocit, kdy se dychtivě díváte do své mailové schránky, jestli jste nedostali nějaký mail nebo na Facebook, jestli nemáte další lajk u svého příspěvku? A tu radost, když tam nějaký přibude? I za ní je skrytý dopamin. Stejně tak za nakupováním všeho možného, dalším kouskem do vaší sbírky známek, aut nebo třeba pivních tácků. Nebo za získáním více bodů ve strategické hře na mobilu. Každá z těchto drobností znamená malý cíl, který vás povzbuzuje k tomu, abyste chtěli další.
Dopamin tedy můžete využít ve svůj prospěch, stanovit si jasný cíl, mezikroky, a jít za ním. Nebo vás jeho okouzlující moc může lapit do sbírání lajků na Facebooku nebo jiné aktivity, která vám život k lepšímu příliš nezmění. Sílu dopaminu odráží i to, že poškození dopaminových drah je úzce spojeno se vznikem Parkinsonovy choroby. Jiné poruchy dopaminového systému se dávají do souvislosti se vznikem schizofrenie.
Produkci dopaminu můžete podpořit například i jídlem, které obsahuje tyrosin. Ten najdete třeba v banánech, avokádu nebo mandlích. Stejně tak ke vzniku hormonu štěstí přispívá sex, ale i pravidelné cvičení nebo dobrý spánek. Nejvíc ho ale získáte tím, že si budete plnit své nejdůležitější cíle.
Dalším třem hormonům štěstí, endorfinu, oxitocinu a serotoninu, se budu věnovat postupně také. Jejich vliv na nás je stejně fascinující jako působení dopaminu.
Zdroje informací k článku: Simon Sinek, Leaders eat last (vydáno 2014), cs.wikipedia.org, en.wikipedia.org, cs.m.wikihow.com.
Zvažujete pracovní změnu a hledáte průvodce k větší spokojenosti z práce? Rád vám pomůžu.
