„Ahoj připravil jsem ti tu prezentaci, je v příloze. Díky.“ To je příklad jednoho z mnoha firemních mailů, který obsahuje na konci poděkování, přestože není za co děkovat.
Kdyby autor napsal, co si opravdu myslí, znělo by to třeba takhle: „Čau, spal jsem kvůli tobě dneska jenom tři hodiny, abych ti připravil tu prezentace, kterou jsi nutně musel mít ráno. A oběma nám je jasný, že si jí dneska stejně ani neotevřeš.“
Obzvlášť ve velkých firmách si v mailech lidé děkují, jako by u toho ani nepřemýšleli. Možná mají poděkování uložené už v automatickém podpisu. Přispívají tak k inflaci neopodstatněných díků.
A třeba věří, že čím víc díků pošlou, obzvlášť směrem nahoru, tím větší bonusy dostanou. Opačným směrem ale pochvaly už rozhodně takhle jednoznačně neproudí.
Kdy vám někdo v práci napsal nebo řekl, že jste něco udělali fakt skvěle a je za to rád? Přitom taková pochvala někdy může potěšit skoro tak jako ten bonus.
Jakou máte s děkováním a pochvalami v práci zkušenost vy?
Foto: unsplash.com, @katya
