Pršelo a bylo před sezónou, ale když jsme měli zájem o extra projížďku, neváhal a bylo vidět, že má radost. A myslím, že to bylo spíš proto, že mohl sednout za kormidlo než kvůli těm pár korunám. Vodní hladinu na Slapech brázdí už dvacet let, z nichž několik posledních to má jen jako přivýdělek k důchodu. V sezóně pendluje tam a zpátky mezi Novou a Starou Živohoští pětkrát denně.
Začíná v 10:15 a končí v sedm večer. Jendo kolečko zvládne za dvacet minut, mezi nimi jsou docela dlouhé pauzy, nejdelší je na oběd. “Furt mě to hodně baví, mám rád vodu, přírodu a lidi,” říká. Vše dělá pozvolna, v pohodě. Odváže loď, odstrčí ji od břehu, zahákne řetězovou zábranu, aby nikoho nenapadlo vyskakovat dřív, než zastaví. Pak klidným krokem dojde přes celou loď, usedne za kormidlo a poměrně velký přívoz přinutí k svižnému tempu. Předtím dlouho pracoval jako technik na zimním stadionu. Proč udělal změnu? “To je složité a je to už dávno,” říká uzavřeně. Za kormidlem se ale tváří spokojeně. Před přístavem má lavičku, na které odpočívá mezi jízdami. U ní je malý domek, ve kterém má zázemí a když jsme v dešti odcházeli, volala z něj nejspíš jeho žena: “Dáš si čaj?”
Když to někoho z vás zavede v létě na Slapy, tak tam kapitána Václava, který nemá stres z žádného šéfa a jen tak si s čistou hlavou jezdí po vodě, můžete taky potkat.
S kapitánem Václavem jsem pár slov prohodil 28. května 2016
Kapitán přívozu Václav
Pohled na přívoz
Kapitán přívozu Václav
Pohled do zátoky na Slapech
Zvažujete pracovní změnu a hledáte průvodce k větší spokojenosti z práce? Rád vám pomůžu.
