Chytré už dnes nejsou jen telefony, ale i umyvadla, sprchy či pisoáry. A to díky elektronice firmy Seal Electronic, která má stejné vlastníky jako společnost SANELA, výrobce sanitární techniky. O nových technologiích vypráví jednatel obou společností Radomír Ambrož. Rozhovor s ním je součástí spolupráce se společností Ayming, mezinárodním expertem na financování firemního výzkumu, vývoje a inovací.
V kolik jste dnes vstával a co jste už stihl?
V pět ráno, stihl jsem dobrou snídani, ledovou sprchu a hodinu španělštiny. Tu se učím dva roky. Jednak je potřeba namáhat mozek a také rád cestuji. Jsem nespavec, stačí mi šest hodin spánku, takhle brzo vstávám sám, bez budíku.
Co máte v obou firmách na starosti?
Celou dobu se zajímám o konstrukci. Zabývám se novými technologiemi a produkty, novým technickým směrem firmy. Syn jde v mých šlépějích, aktuálně taky pracuje v týmu konstruktérů. Investujeme do zařízení konstruktérů, aby měli snadnější život a bavilo je to. Zároveň jsem jednatel a z této pozice se starám také o nutné formální záležitosti.
Jak jste se jako čtyři spolumajitelé dali dohromady?
Všichni jsme z Tesly Lanškroun, dva jsme se elektronikou živili v konstrukci nebo ve výrobě a druzí dva jsou obchodníci. Tesla bylo moje první zaměstnání po vysoké škole a byl jsem tam až do roku 1993. V tom roce také začala fungovat naše první firma Seal Electronic. Nebyla zaměřena na sanitu, ale na konstrukci elektronických zařízení na zakázku. V roce 1997 jsme se rozhodli založit druhou firmu, obchodní značku SANELA, a začali jsme se intenzivně věnovat sanitární technice.
Jaké byly začátky vašeho společného podnikání?
Založili jsme firmu, když mě vyhodili z práce. Moc jsme o tom nevěděli, a já jsem navíc v té době stavěl dům. Poskládali jsme horko těžko sto tisíc jako základní jmění firmy. V té době byl hlad po konstrukci, práce jsme měli hodně, firma rostla. Když jsme založili Sanelu, brzy přišlo nejlepší období, kdy Česká republika vstupovala do EU. Díky nařízení, které upravovalo, jak mají být bezdotykovou technikou vybaveny potravinářské provozy či restaurace, jsme měli hodně práce. Pak přišel ale o to větší pád. Stejná opatření se zase rychle změkčila a my se v obratu propadli na 40 % z roku na rok. Když jdete z obratu skoro 200 milionů na 80, je to velmi složité ustát. Dokázali jsme to hlavně díky tomu, že máme dobré obchodníky, jsou to spolumajitelé, mají motivaci. V současné době stavebnictví zase roste a prožíváme dobré období.
Jak vás vůbec napadlo vyrábět sanitární techniku?
Na začátku jsme něco podobného dělali pro jinou firmu, cítili jsme tam prostor. Tím, že jsme se zabývali vývojem, jsme věděli, kterým směrem jít. Už tenkrát jsme do výrobků zabudovávali technologie, které nikdo v Evropě nedělal. Byli jsme asi první, kdo začal čidla v bezdotykových umyvadlových bateriích nebo pisoárech osazovat mikroprocesorem. Přestali jsme to dělat jako hloupé optické čidlo a vložili jsme do něj inteligenci. Díky tomu v sobě mělo spoustu funkcí.
Co třeba?
Například u pisoáru se postavíte před klasické optické čidlo, a to při odchodu spláchne. Ale spláchnutí může být různě dlouhé a s různým množstvím vody. Čidlu také musíte nastavit různou citlivost, aby nevidělo protější zeď, ale jen toho, kdo před tím stojí. My jsme čidlu přidali logiku, samo si upravuje citlivost. Ušetřili jsme tím spoustu servisní práce. Díky tomu, že je vše řízené procesorem, jsme zákazníkům dodali také dálkový ovladač, kterým nastavíte parametry. To tenkrát v roce 1997 nikdo neměl.
Jaké další nové technologie vymýšlíte?
Z poslední doby je to třeba program pro wellness centra, pro která vyrábíme a dodáváme ovládání se skleněným krytem s piktogramy různých funkcí. Ovládají se dotykem, barevně svítí, zákazník si ve wellness centru může nastavit sekvenci sprchování, kterou zkombinuje z hlavové sprchy, tří bočních masážních trysek, přední a zadní masážní trysky a případně i dalších. K tomu hraje nastavená hudba. Elektronika je integrovaná do jednoho krytu. Jedná se o otevřený systém, který zákazníkům skládáme na přání, včetně barvy skla a podsvícení.
Vše si vymýšlíte a vyrábíte tady v Lanškrouně?
Ano. Všechny naše produkty tu i vyrábíme, jen na některé, převážně mechanické díly, máme dodavatele. V souvislosti s vývojem nových technologií je pro nás také důležitým partnerem společnost Ayming, která nám pomáhá se získáváním finančních zdrojů na naše inovace a vývoj. Konkrétně nám pomáhají s uplatňováním daňového odpočtu na výzkum a vývoj. Využíváme služeb jejích technických konzultantů, kteří pro nás zpracují kompletní dokumentaci, radí nám, pomáhají, upozorňují na rizika. Garantují nám správnost a férově se podílejí na úspěchu. Berou si odměnu podílem z částky, kterou ušetří. Stejně tak, kdyby v důsledku jejich práce vznikly jiné náklady, tak se je zaváží uhradit, což je férové. Naši společnou práci nedávno prověřila hloubková kontrola finančního úřadu, zaměřená právě na odpočet na výzkum a vývoj zpětně až od roku 2016 a týkala se mnoha firem v našem regionu. Jako jedni z mála jsme byli hodnoceni pozitivně, Ayming nám při kontrole velmi pomohl. Pro nás je ve spolupráci s Ayming kromě odbornosti důležité, že vše zaštítí a když už to udělají, tak se za to perou, což je ta nepozitivnější věc.
Jaké další novinky máte v plánu?
Část se jich týká snižující se spotřeby vody. Akcentuje se nejen v arabských zemích, ale v celém světě. Na naše výrobky dodáváme dobrozdání, že odpovídají normě LEED, která se zabývá úsporností provozu budov. U pisoáru stačí ke spláchnutí litr vody, normy jsou i na WC, umývátko a dřezy. Spotřeba vody záleží i na konstrukci pisoáru nebo záchodové mísy, nejen na elektronice. Díky tvaru toalety a glazuře se dá dosáhnout toho, že na spláchnutí místo 9 litrů stačí polovina.
Zároveň přinášíme a budeme i dál přinášet novinky, které pomáhají v ochraně pitné vody před nebezpečnými typy bakterií, například před Legionellou. Software elektroniky zajistí, aby se voda v potrubí pohybovala. Automaticky třeba na nastavený čas spustí vodovodní baterii, pokud není použita déle než 24 hodin.
Mít firmu ve čtyřech a vydržet úspěšně fungovat přes dvacet let není snadné. Díky čemu se vám to daří?
Funguje to asi i díky tomu, že jsme každý jiný, každý se věnujeme svým úkolům, a přitom máme společný cíl. Také oddělujeme osobní a pracovní život, na dovolenou spolu třeba nejezdíme. To už by bylo moc. Dát ale někomu radu, jak spolu fungovat, je těžké, je to jako s manželstvím. Od začátku nám jde o výkon a neřešíme peníze, ale práci. Peníze mohou být problém, mnoho firem pro tyto rozpory skončilo. Etablovali jsme se jako česká jednička, chceme být dobří. To je pro nás nejdůležitější.
Nepřemýšleli jste o tom, že firmu prodáte?
Naopak. Před pár lety jsme si řekli, že chceme pokračovat dál jako multirodinná firma. Podařilo se nám sem dovést naše děti. Z našich čtyř rodin tu máme pět dětí, naše pokračovatele. Všichni sem nastoupili původně na pozice dělníků, skladníků a jiných běžných prací. Začínají odspoda. Teď už jsou na relativně zajímavých pozicích, to si ale museli odsloužit.
Chtěly děti?
Měli jsme štěstí, že ano. Asi k tomu přispělo i to, že u nás od patnácti dělaly různé brigády, poznaly firmu, lidi poznali je. Nemáme zájem sem přivést děti, které by se nedokázaly sžít s firmou. Autoritu si musejí získat přirozeně, zlaté lžičky nefungují. Kromě dětí tu pracují i některé naše manželky. Má to své výhody, například že si věci řešíme sami mezi sebou.
Co vás motivuje vstávat ráno v pět, jít pracovat, když už vlastně ani nemusíte?
Mám pocit, že odejít, což bych ve svých 55 mohl, by pro ně znamenalo, že bych se nudil. Mám sice spoustu koníčků, běhám, jezdím na koloběžce, cestuji, mám vnuka, ale práce mě pořád naplňuje. Líbí se mi právě ta kombinace práce a zábavy. Vždycky jsem dělal práci, která mě bavila. Nevidím důvod, proč bych to měl měnit, když mi hlava stále funguje. Máme tu pořád hodně plánů.
