Svou práci miluje, přestože vůbec není snadná. To poznala už první den, kdy v roce 1986 nastoupila do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde působí do dneška. Hned po nástupu ji odvedli na jednotku intenzivní péče k pacientovi s 80 procenty popálenin na těle. Pořád si detailně pamatuje průběh první ranní služby, na které pozorovala starší kolegyni, jak pečuje o člověka, který umíral. „Nikdo nás na takové věci ve škole nepřipravoval, setkání s utrpením a smrtí bylo náročné a pro nás v 19 letech těžko pochopitelné. S kamarádkou jsme plakaly ve skladišti a utvrzovaly se, že na toto oddělení už nikdy nepřijdeme. Nakonec jsem na popáleninách zůstala deset let a stále mám k tomuto oboru velmi blízko,“ říká Ivana Trnková.
Sestřičkou chtěla být už jako malá holka. Nutila svého dědu být jejím pacientem, obvazovala mu nohy, ruce, oči. Často mu také měřila teplotu a píchala injekce, což vyžadoval jeho zdravotní stav. Pak vystudovala střední zdravotnickou školu, obor dětská sestra, a později si doplnila specializaci v intenzivní péči. Hned po studiu nastoupila do vinohradské nemocnice. Tam pracuje 34 let a aktuálně působí jako vrchní sestra. Zajišťuje kolegům, kteří přímo pečují o pacienty, co nejlepší podmínky pro jejich práci.
Jednoznačně nejvíc ji ale během kariéry naplňovala práce u pacientů. „Ta mi také v mé nynější pozici velmi chybí. Někdy to sice bylo opravdu těžké. Setkala jsem se třeba s pacienty s velmi vážnými úrazy, které je většinou limitují na celý život. Ošetřovala jsem těžce popálené děti – to bylo asi nehorší. Když vykonáváte pomáhající profesi přímo s pacienty nebo s klienty, máte ale velmi často přímou zpětnou vazbu, která vám dává smysl a radost z práce,“ říká Ivana Trnková.
Loni za svou dlouholetou práci získala ocenění Sestra roku 2019. Pokud ve svém okolí nějakou obětavou zdravotní sestřičku máte, můžete ji do konce ledna přihlásit do letošního ročníku soutěže Sestra roku.
Tento text jsem sepsal na základě rozhovoru z Ivanou Trnkovou, který mě včera večer zaujal v magazínu prozeny.cz (ano, můžou to číst i muži 😊). Myslím totiž, že zrovna obětavé zdravotní sestřičky si ocenění zaslouží a má smysl je ukazovat světu. V mnoha médiích dnes čteme o úspěšných miliardářích, což je inspirující, ale když budeme nemocní, je mnohem větší pravděpodobnost, že nám spíš než oni pomůže právě dobrá zdravotní sestřička.
Foto: archiv Ivany Trnkové.
