Roky měla jistou práci, pravidelný plat každý měsíc, dovolenou a další zaměstnanecké výhody. Ale taky si roky přála dělat něco, co jí bude dělat radost. Píše a úspěšně vydává knížky. Vždy ale jenom bokem ke své hlavní práci. Nedávno se do toho rozhodla praštit a stala se podnikatelkou. Otevřela si malý obchůdek s ekologickou drogerií, kterou prodává bez obalu. Když si tam jdete koupit prací prášek, tak si s sebou jednoduše vezmete kyblík nebo aspoň sklenici. Její obchůdek je útulný, má v něm spoustu hezkých věcí, to je ta idylická stránka podnikání. Ví ale, že se musí vypořádat i s tou praktickou, aby ho mohla provozovat dlouhodobě. „Největší obavu mi dělají čísla. Kolik bych měla utržit, abych mohla objednat další zboží. Kdy musím poplatit faktury a kdy výplaty. Vypořádávám se s tím vědomě tak, že se snažím nebýt urputná,“ říká Zuzana Miškufová, majitelka obchůdku Kohoutek ve dvoře, který je jen pár kroků od stanice metra Kobylisy.
Jak tě napadlo otevřít si Kohoutka?
Nějaký čas jsem si pohrávala s myšlenkou bezobalového obchodu. Lákala mě drogerie a kosmetika, tedy převážně stáčené zboží. Přemýšlela jsem o názvu prodejny a přicházela pojmenování jako VÝČEP, TOČNÁ, NALÍVÁRNA, VÝLEVKA, samá hrůza, která mojí představě útulného obchůdku vůbec neodpovídala. Já ale bez názvu neumím tvořit. Když píšu knihu, nedokážu začít bez toho, abych věděla, jak se bude jmenovat.
Jednou jsem jela v autě pro děti na výtvarku a přesně si vybavuju moment, kdy mě to trklo. KOHOUTEK. Hrála jsem si s tím slovem pak celé odpoledne ještě s dětmi, které byly nadšené. Mně tam pořád něco chybělo. Když jsem přišla na to, že oslovím prostor Dvora v pražských Kobylisích a zeptám se na volné prodejní místo, bylo rozhodnuto. Kohoutek ve dvoře. Měla jsem název a pak už šlo všechno ráz na ráz.
Co všechno jsi dělala předtím?
Vyzkoušela jsem toho už poměrně dost a jsem za všechny zkušenosti obrovsky vděčná. Po mateřský jsem měla pocit, že jsem něco vystudovala a v těch kolejích pojedu celý život, ale když jsem se oklepala a po letech strávených s dětmi doma si sama sobě dovolila zkoušet, kam až můžu zajít, zaujalo mě to a objevila jsem, že se dokážu uplatnit i tam, kde bych to od sebe nikdy nečekala.
Když mám jmenovat pracovní pozice, tak už jsem byla redaktorka, asistentka starosty, spisovatelka, editorka, recepční, office managerka, vedoucí prodejny a teď jsem paní Slepičková, a to je top.
Co tě z toho nejvíc bavilo a co ses naučila, co můžeš použít teď v Kohoutkovi?
Hodně mě bavila práce na recepci. Pracovala jsem na dvou klinikách převážně pro zahraniční klienty, byla jsem vlastně prvním kontaktem lidí, kteří k nám přišli a brala jsem to tak, že s nimi je třeba navázat přátelský vztah, dodat jim pocit bezpečí, protože přicházeli s nějakým zdravotním hendikepem a já si vždycky představovala, co bych potřebovala já, být na jejich místě. Mezi klienty jsem si našla několik přátel, se kterými se dodnes setkávám.
Určitě jsem se naučila používat svou nejsilnější stránku a tou je jednoznačně empatie a komunikace. Když vidíš pozitivní reakce, je Ti dobře. Se zákazníkem/klientem si nastavujete vzájemně zrcadlo a pokaždý pro mě bylo největší radostí, když jsem dokázala zpočátku hodně staženého člověka uvolnit a dopřát mu tak komfort potřebný k tomu, aby se zákrok povedl.
Co tě z dřívější práce naopak vůbec nebavilo?
Když jsem pracovala v obchodě se zdravou výživou, nebavilo mě kontrolovat data expirací. Ten obchod neměl žádný systém, vše se dělalo ručně, každý den lednice a regály, věděla jsem, že je nutné mít všechno v pořádku pro zákazníky a brala to zodpovědně, přesto jsem často měla pocit, že mě to zdržuje od další práce a vlastně to byl jeden z důvodů, proč jsem si prozatím otevřela prodejnu bez potravin.
Jaké jsou první dny?
Krásné. Jsem šťastná, že v Kohoutku jedeme s manželem i dětmi, hodně nás to baví a spojuje. Otevřeli jsme v pondělí a když jsem v sobotu po prvním týdnu ležela ve vaně, ponořila jsem si hlavu a pocítila obrovskou vděčnost. Doslova jsem si zašeptala: Tohle sis přesně přála.
S čím do toho jdeš a jak poznáš, že uspěješ?
Uspěju, když budu schopná platit všechno, co platit musím a vydělám si na sebe. Ušetřím dětem na kroužky a výlety. Když Kohoutek poroste a vedle se otevře Slepička s potravinami. Když nám to pořád bude dávat smysl a přinášet radost.
Z čeho jsi měla/máš největší obavy a jak se s tím vypořádáváš?
Každý den počítám. Jsem ekonomka a přestože jsem to v sobě dlouho potlačovala, jde to přirozeně ven. Takže největší obavu mi dělají čísla. Kolik bych měla utržit, abych mohla objednat další zboží. Kdy musím poplatit faktury a kdy výplaty. Klasika asi. Vypořádávám se s tím vědomě tak, že se snažím nebýt urputná. Dýchat a pouštět. Učím se důvěřovat. Sobě, kolegyním, zákazníkům i Vesmíru.
Jak to bralo okolí? Kdo ti pomáhá, kdo si naopak třeba ťuká na hlavu?
Okolí mi moc pomohlo. Cítila jsem a cítím obrovskou vlnu podpory a jsem za to nesmírně vděčná. Nečekala jsem, že reakce budou tak pozitivní a vlastně mě až zaskočilo, kolik lidí mi fandí. Touhle cestou bych za to moc ráda poděkovala!
Víš, já jsem se do toho projektu pustila s velkou vervou, šlo to všechno neskutečně rychle a pak jsem až začala vnímat ostatní, jak oceňují, že jsem odvážná, až jsem se skoro začala bát.
O ťukání nic nevím.
Co u tebe mohou zákazníci koupit?
Největším dodavatelem Kohoutka je ryze česká, ekologická firma z Brna Tierra Verde. Mají skvěle propracovaný systém bezobalového prodeje a jejich filozofie je mi velmi blízká. Znám majitelku Natašu Foltánovou a naprostou většinu jejich produktů mám vyzkoušenou, u nás doma Tierru Verde používáme spoustu let a jsme s ní moc spokojení. Nabízíme tedy jejich kompletní sortiment pro bezobalové prodejny, doplňkový sortiment jako brčka, kartáče na nádobí, kartáčky, žínky, vložky a spoustu dalšího.
Další zboží máme od severočeské Mýdlárny Rubens, znám se s majitelkou, dokonce jsem o její rodinné firmě kdysi psala článek pro Pravý domácí časopis. Já z tototo kraje pocházím, narodila jsem se v Děčíně, což je nedaleko Růžové, ta syrovost mě tam hodně láká a jejich mýdla a šampony mají u nás doma své místo stejně jako v našem obchodě.
Připravujeme stáčené šampony, tekutá mýdla a zubní pasty od moravské CALTHY, pro alergiky jsme zařadili omezený sortiment ekologické drogerie Sonett, na jaře doplníme deodoranty a také pleťové oleje. Každý týden se v prodeji objeví něco nového, snažíme se reagovat na přání zákazníků, především tedy zákaznic.
Proč bezobal? Máš k tomu osobně blízko?
Před třemi lety jsme se přestěhovali z Prahy na venkov a já si k prvním Vánocům nadělila knihu Bey Johnson Domácnost bez odpadu. Od té doby se snažím redukovat naše odpadky a bezobalový nákup do tohoto patří. Protože jsme to z Baště, kde žijeme, měli do bezobalových obchodů daleko, šli jsme do toho sami. Navíc jsme členy Obživy, kde kupujeme potraviny bez obalu. Máme ještě veliké rezervy, co se bezodpadového životního stylu týče, ale posunujeme se na svojí cestě dál a dál.
Je dost zákazníků, kteří si vozí vlastní obaly?
Momentálně je to tak, že chodí zákazníci, kteří jsou už na bezobal zvyklí a ti si nosí. Je jich ale tak polovina. Druhá polovina se přijde do Kohoutka podívat, poptat, jak bezobalový nákup funguje, půjčíme jim naše obaly a rovnou si mohou novou zkušenost vyzkoušet. Budu moc ráda, když se vrátí s obaly vlastními a bude je nakupování bavit a šetřit obaly dávat smysl.
Můžeš nějakého zajímavého zákazníka nebo zážitek pospat?
Mám jeden zážitek, který bych ráda sdílela. Na konci ledna by měla moje babička narozeniny. Měly jsme k sobě hodně blízko a jsou to teprve tři roky, co odešla na druhý břeh. Hodně jsem na ni ten den vzpomínala a večer za mnou do obchodu přišel syn. Ptal se, jak se Kohoutku vede a já se koukla do nebe a z legrace poprosila babi, že by mohla někoho poslat. V tom se otevřely dveře, venku už byla tma, a vešla slečna s batohem plným prázdných lahví. Nakoupila asi šest litrů drogerie s tím, že neví, jestli má dost peněz. Na nákup nad 3 kg dáváme 5% slevu, tak jsem ji uplatnila a řekla slečně výslednou částku. Ta sáhla do kapsy a vytáhla všechny peníze, co v ní měla. Sedělo to na korunu přesně. Slečna se smála a my se synem měli v očích slzy. Ten pozdrav od babičky byl naprosto zjevný.
