Kladenská továrna Lego člověka snadno vrátí do dětství. Už na parkovišti mě přivítal zasněžený Viking. To jsem chvilku zaváhal, jestli nejsem v Legolandu. Hned na recepci mi došlo, že ne, přezouvám se do čistých pracovních bot, beru si bezpečnostní vestu a návštěvnickou kartičku. Bez tohoto vybavení do provozu návštěvy nemohou. Ve všech kancelářích, kolem kterých jdeme, mají lidé sestavená Lego modely. Star Wars, hrady, města, auta, Avangers, všechno, na co si jen vzpomenete. Na jedné straně se tu člověk cítí jako v úžasném hračkářství. Na straně druhé tu panují přísná bezpečnostní opatření a absolutní pořádek. Míříme totiž do vývojové sekce, kde vznikají mimo jiné i velké 3D modely na míru, které zůstávají do poslední chvíle v utajení. Společně s Luborem Zelinkou, designérem těchto velkých modelů, dojdeme až doprostřed velké haly, kde stojí v současnosti asi nejproslulejší kus ze zdejší dílny: Bugatti Chiron v měřítku 1:1. V Lego centrále byla česká pobočka pro takový úkol první volbou, protože má nejvíc zkušeností s velkými modely. Po několika měsících se vůz vrátil na místo činu, aby ho tým jeho tvůrců připravil na cestu do Kanady. U auta jsou další členové týmu, Petr Sinta (designér), Tomáš Plešner (výrobní technik) a Pavel Volný (elektroinženýr). Stojíme u auta s otevřenými dveřmi, které jsou opravdu křehké. Není to ani tak klasický rozhovor jako povídání ve větší skupině, do kterého se zapojují všichni zmínění.
Co bylo na sestavení tohoto modelu nejtěžší?
Všechno od začátku. Každý kousek nám dal zabrat. Jedna z nejsložitějších částí byly dveře. Ty jsme předělávali asi šestnáctkrát. Největší oříšek byl motor. Museli jsme spočítat teoretický výkon, abychom zajistili, že to pojede. Pak vše seskládat dohromady a najít, jaká baterie to bude napájet. Teoretický odběr motoru byl velký, v reálu se pak ukázal, že tak velký není. Zajímavé bylo dělat světla. Snažili jsme se reprodukovat stejný efekt, jaký má skutečné auto. Museli jsme proto vyřešit problém s přehříváním diod vepředu tím, že jsme k nim přidali ventilátory. Každé světlo má svůj vlastní ventilátor. Udělali jsme také vysouvací křídlo, kde jsme použili pneumatický systém z Lego ventilů. V autě je spousta technologií, se kterými jsme si hráli.
Jak velký tým na tom pracoval?
Celkem nás bylo šestnáct lidí s všestrannými dovednostmi. Bugatti nám poskytlo 3D model reálného auta, který jsme používali jako zdroj rozměrů. Říkali jsem tomu nekonečný prototyp. Dost často jsme nevěděli, jak nějakou část vyrobit, takže jsme ji postavili a zjistili třeba, že nefunguje, nepasuje, nedrží pohromadě, tak jsme ji přestavěli. Jen kapotu jsme předělávali třikrát, než jsme byli spokojeni. Ze začátku jsme model stavěli po kouskách jen na podlaze jedné kanceláře a tajně. Jak ale auto rostlo a přibývalo dílů, například nám přivezli reálná kola z Bugatti, tak už projekt nešlo interně držet pod pokličkou.
Je auto z běžných Lego dílků, nebo jste si něco nechali vyrobit na míru?
Vše jsou běžné dílky z Lego stavebnic. Nový tvar jsme si nechtěli a ani nemohli nechat vyrobit. Dohromady je v autě přes tři sta typů kostek a z toho asi padesát je vylisovaných zvlášť pro nás ve specifických barvách. Tyto barvy v Lego portfoliu existují, ale nejsou použity na dílcích, které jsme potřebovali.
Jak vůbec vznikl nápad se do tak velkého modelu pustit?
Tým v Dánsku, který vymýšlí a vyvíjí stavebnice, udělal v minulosti model 1:8 ve spolupráci s Bugatti. Pak v rámci přípravy marketingové kampaně přišli se sloganem Stavěj doopravdy (Build for real) a líbila se jim právě paralela s Bugatti. Jejich hypersporty také posouvají hranici možného. Zkoumali jsme, kde jsou hranice v Lego kostek, co je ještě možné z nich postavit. A jestli by bylo možné postavit funkční auto 1:1 za krátkou dobu. Protože jsme v České republice specialisté na velké Lego modely, tak se kolegové obrátili na nás, abychom jim nápad pomohli realizovat. Vývoj i výrobu tohoto elektromobilu jsme dohromady v šestnácti lidech zvládli od nuly jen za deset měsíců.
To jste nejspíš rychlejší než Tesla.
To ano, ale zase máme jen jeden kus. Není to sériová výroba a je dost náročný na údržbu.
Co údržba obnáší?
Teď se nám auto vrátilo zpátky do továrny po několika měsících a je potřeba opravit poškození, která vznikla při přepravě. Model není lepený, takže se občas něco uvolní nebo odpadne, musíme celé auto obejít a opravit. Když někam cestuje, musí s ním být někdo z týmu, protože se vždy někde něco uvolní. Je hodně křehké. Model je živý a některé části si sedají. Musíme kontrolovat také nosné části. Na další štaci to zase musí být ťip ťop. Máme na větší údržbu týden, pak musí být auto zase zabalené a připravené na další cestu.
Co na autě není z Lego součástek?
V podlaze je páteřový rám, na něm jsou nápravy, které drží kola. Ta jsou skutečná, od Bugatti. Brzdy a hlavní část řízení je taky z automobilky. Ale podlaha kolem rámu už je postavená z Lego kostek a od ní nahoru, zhruba 90 % celého auta, je také z Lego dílků, konkrétně z Lego Technic. Věděli jsme, že auto bude řídit člověk, tak jsme mu chtěli poskytnout určitou míru bezpečí a pro jistotu jsme tam zabudovali nosné a ochranné prvky, včetně skutečných bezpečnostních pásů. Skutečné je také logo Bugatti, které nám dali z automobilky jako pečeť, že se jim náš design líbí a schvalují ho.
Nakolik jste při vývoji zapojili počítače a jak moc to je lidská práce?
Většinu všech částí jsme zkoušeli až na reálném modelu. Máme i softwarové nástroje, ve kterých pracujeme. Když jsme ale dali dohromady kousek předního blatníku a zkusili si ho zobrazit, tak tam bylo asi deset tisíc kostiček a naše programy to položilo. Zjistili jsme, že nemáme ani počítač, který by celý milion kostek dokázal udržet v paměti najednou. Šli jsme tedy cestou, kdy jsme dělali hodně skic a z 3D modelu z automobilky jsme si brali základní rozměry, ale většinou jsme stavěli podle fotek a skic.
Kolik auto ujelo kilometrů?
Jede maximální rychlostí asi 25 km/h a celkem i s testováním ujelo naše Bugatti dohromady vzdálenost kolem 10 km. Motor i baterie jsme ale vyndali. Motor je hodně složité dílo samo o sobě. Pro logistiku a údržbu je jednodušší, když auto cestuje bez něj a bez baterek.
Co bude s autem dál?
Určitě bude ještě na různých místech vystaveno, procestuje svět, zatím je o něj pořád velký zájem. Kde skončí definitivně, ale zatím nevíme.
Zdá se vám o něm?
Už ne, ale zdávalo se. Když jsme třeba nad něčím přemýšleli, tak se to pak přeneslo i do snů. Loni touhle dobou, když na stavbě pracovalo nejvíc lidí zároveň, tak jsme se třeba v noci probudili a mysleli na to, co na autě řešíme. Kolikrát jsme byli i u stavby dlouho do večera, ale bavilo nás to.
Máte postavený model Bugatti, který se běžně prodává?
Bugatti máme, ale většina z nás zatím v krabici nepostavené. Ale při stavbě toho velkého jsme si sestrojili i vlastní model vrtačky.
To jste měli málo práce na autě?
Naopak, hodila se nám. Povrch auta je z takzvané Lego textilie, my tomu říkáme skin, což je systém vzájemně propojených trojúhelníků, některé jsou menší, jiné větší. Ty jsou připnuté na základní kostru pomocí pístů, což je element, který ve stavebnici najdete třeba ve sklápěčce, aby šla sklápět korba. Výhoda je, že písty mají proměnlivou délku, takže umožňují velmi přesně vytvarovat onen skin. Nastavení se provádí otáčením pístů, kterých tu je hodně. První nápad byl použít na ně normální vrtačku, jenomže ta má velký kroutící moment, tak nám je strhla. Proto jsme si postavili takovouto Lego vrtačku. Jsou jen dva exempláře. Jeden máme tady a druhý se tak líbil šéfdesignérovi Bugatti, že jsme mu ho věnovali na památku, když jsme byli v Německu.
Lego Technic Bugatti Chiron 1:1:
přes 1 milion dílků stavebnice
13 438 hodin práce na vývoj i konstrukci
přes 90 % z originál Lego dílků
motor tvoří 2 304 kusů Lego elektromotorků, které generují výkon asi 3,9 kW (5,3 koně)
maximální rychlost kolem 25 km/h
váží 1 500 Kg