[av_heading tag=’h1′ padding=’10’ heading=’Horník za klávesnicí’ color=” style=’blockquote modern-quote modern-centered’ custom_font=” size=” subheading_active=” subheading_size=’15’ custom_class=”][/av_heading]
[av_textblock size=” font_color=’custom’ color=’#000000′]
Autor: Mirek Čepický
[/av_textblock]
[av_textblock size=” font_color=” color=”]
Představte si, že je vám skoro pětačtyřicet a někdo řekne, že práce, kterou jste se živili celý život, úplně končí. Máte rodinu se třemi dětmi, jste plní síly, bydlíte na severu Moravy, kde se jiná práce shání těžko, a potřebujete vydělávat. Přesně to se nedávno stalo stovkám horníků z OKD ve Staříči a v Chlebovicích. Jedním z nich je Tomáš Hisem.
Místo uhlí algoritmy
Od mládí je zvyklý na žár vysokých pecí a na úzké chodby dolů i 1300 metrů pod zemí. Teď, po více než dvou desetiletích práce v montérkách, sedí v čisté košili u počítače a začíná úplně od píky v oboru, ve kterém zatím patří k těm nejhorším na trhu. Po programátorech a jiných IT odbornících je totiž v době, kdy důlní průmysl umírá na úbytě, taková sháňka, že je to nejlepší šance, jak se dobře uživit. A tak má Tomáš Hisem během dne místo černého obličeje hlavu plnou algoritmů. A doufá, že si díky nim bude vydělávat podobné peníze jako dříve na dole. Když obstojí. A to je v konkurenci lidí, kteří se IT věnují od mládí, dost náročný úkol.
Nebát se výzvy
Ale už má za sebou první krok. Na konci února zvládl zkoušky a kvalifikoval se tak do několikaměsíčního kurzu na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Má výhodu, že ho počítače neděsí, spíš naopak. To je ale jenom začátek. Aby obstál a mohl si říct o plat kolem 40 tisíc korun a více, jaký měl v dole, bude se toho muset naučit ještě mnohem víc. Na první podhled se to někomu může zdát jako science fiction – horník programátorem, to přeci nedává smysl. Ale já věřím, že to jde. Těm horníkům teď jde o jejich další život. Na to jsou zvyklí a umí se s tím poprat.
Učit se nové kousky
„V hornictví jde o život prakticky denně. Práce pod nezajištěným stropem, nebo se stroji a strojními díly s velkou hmotností je vždy nebezpečná a to i přes to, že se klade velký důraz na bezpečnost práce. Zažil jsem spoustu dramatických situací, spadnutí závalu, kdy nebylo vidět na krok, a člověk nevěděl, kde je, nebo průtrž uhlí a plynů. Pro mě byly nejhorší situace, kdy došlo k úrazům mých spolupracovníků a podřízených,“ říká Tomáš Hisem. A dodává, že ho u klávesnice baví zkoušet, jestli člověk za ta léta v jednom oboru nezakrněl a je schopný se ještě naučit něco nového. Věřím, že jo a fandím mu, aby to dal.
[/av_textblock]
[av_codeblock wrapper_element=” wrapper_element_attributes=”]
[/av_codeblock]
