Na jejich práci dnes často narazíte při návštěvě většího divadla v Česku, ale i na mnoha scénách v Německu, na Balkáně či v Rusku. Společnost dnes tvoří pětatřicetičlenný tým fungující jako rodinná firma. Poslední roky mají zakázek nad hlavu. „Nikdy nevíte, kam vás přivedou. Díky jedné, na pohled malé zakázce, jsme začali vyvíjet a dodávat pódia pro zaoceánské parníky,“ říká obchodní ředitel společnosti GRADIOR TECH, Martin Ondroušek. Rozhovor s ním je součástí spolupráce se společností Ayming, mezinárodním expertem na financování firemního výzkumu, vývoje a inovací.
Co všechno pro divadla vyrábíte?
Dodáváme technologie, které souvisí s jevištním provozem, tedy všechno, co je nad jevištní plochou i pod ní. Včetně transformace hlediště, protože klasické divadlo si jeho provozovatelé přejí využívat i pro jiné účely. Například chtějí mít možnost vyrovnat jeviště a pořádat tam ples, proto je třeba dostat sál do jedné roviny.
Můžete pro lepší představu popsat konkrétní zakázku?
Dělali jsme kompletní technologii v brněnském Janáčkově divadle, ale málokdo si to umí představit. Zmíním tedy naše další projekty, které dokreslují, co umíme. Pro slavnostní ceremoniál univerziády v ruské Kazani jsme vyprojektovali a vytvořili točnu s průměrem 48 metrů, na které se otáčel vnější prstenec široký sedm metrů. Pro mistrovství světa v plavání ve stejném městě jsme zase vyrobili zvedací plošinu umístěnou v bazénu. Bylo to velké pohyblivé dno, které vyváželo nad hladinu účinkující.
Když se vrátíme v k tradičnímu jevišti, co je tam z vašeho pohledu největší technologický oříšek?
Jakýkoliv umělecký dojem může zkazit skřípající zvuk vycházející z útrob divadla. Náš úkol číslo jedna je zařídit pohyb většinou hodně těžkých částí jeviště nebo kulis. Cílem je udělat ho co nejrychlejší a zároveň co nejtišší, což jde proti sobě. Vyvinuli jsme takzvaný tichý pohon, u kterého jsme eliminovali zvuky související s mechanickými součástkami. Svou nízkou hlučností je na úrovni speciálních hydraulických pohonů, ale je podstatně levnější. Nechali jsme si ho patentovat.
Jak vnímáte divadlo jako divák?
Jsem ve firmě Gradior Tech přes sedmnáct let a za tu dobu jsem si neužil jediné představení. Víc než umělecký výkon vnímám každý atypický zvuk a zadrhnutí pohybu. Uvolnit se při představení pro mě není snadné, protože ve většině českých divadel jsme zanechali stopu a jako divák se nesoustředím na obsah, ale na způsob provedení. Snadno se pak může stát, že každé takové případné zadrhnutí vnímáte jako nedostatek, i když se jedná o autorský záměr.
Stavíte nebo rekonstruujete divadla i mimo Českou republiku?
Téměř od svého vzniku měla firma zakázky na Balkáně, kde jsme realizovali spoustu projektů. Náš dlouhodobý cíl byl dostat se na ruský a německý trh. Ruský, protože je velký, a německý, protože je nejnáročnější a co se předpisů týká, velmi precizní. Obojí se podařilo. V Rusku se ale jeden náš odběratel v důsledku světové krize kolem roku 2008 dostal do insolvence a nezaplatil nám velkou zakázku. Přinutilo nás to přeorganizovat společnost. Od roku 2011 jsme po změnách působili už ne jako holding se 160 zaměstnanci, ale jako jedna menší společnost. Podařilo se nám naštěstí získat nové zákazníky v Německu, nadechnout se a nakonec jsme i tu komplikovanou zakázku z roku 2008 v Rusku v roce 2014 dokončili.
Jaké novinky jste vymysleli?
Kromě tichého pohonu jsme si nechali patentovat i druhý výrobek, takzvanou eventovou plošinu. Používá se jako univerzální prvek na jevištích i mimo ně. Může zvedat dekorace, herce, cokoli. Díky tomu, že je malá, flexibilní, tichá, lehká a přitom pevná, umožňuje věci, které ostatní řešení dříve neumožňovala.
Máte v plánu i jiné výrobky, se kterými zamíříte mimo klasické divadlo?
Nejen v plánu, už je dodáváme zákazníkům. Relativně nový a krásný trh jsou pro nás instalace jevištních technologií na zaoceánských parnících. Plují už na šesti lodích. Od klasického kamenného divadla se hodně liší, protože na těchto pojízdných zábavních parcích jde primárně o show, spoustu rychlých přeměn a efektů. V loděnicích máme vždy jen omezený čas a vše je tam malé, úzké a poměrně náročné. Navíc na moři musíte počítat s náklonem a s tím, že přijde bouře a zařízení se na lodi nemůže volně pohybovat. V určitý moment se musí představení přerušit a technologie se musí umět bezpečně zafixovat, aby neohrožovala své okolí. Zcela nově jednáme také o zakázkách, které jsou úplně mimo pódia.
O co jde?
O techniku pro zábavní parky. Je to zatím v prvotní fázi spolupráce s některými zámořskými společnostmi, které se v této branži pohybují už dlouho. Jestliže klasická divadla a divadla na lodích jsou podobné ze
70 %, tady je podobnost tak z 20 %.
Jak moc je dnes do denního řízení firmy zapojený její zakladatel a hlavní akcionář pan Miroslav Šimek?
Pan Šimek nám dává velkou důvěru, dění ve firmě sleduje. Do některých věcí se stále zapojuje, ale na denní bázi se o její vedení staráme ve třech. Jsme s firmou dlouho spojeni. Ředitel firmy Robert Nos tu pracuje dvacet let, já sedmnáct, finanční ředitelka Monika Peroutková deset let. Naší velkou výhodou je, že nejsme one man show, ale tým, který si rozumí. Přestože tu nemáme moc rodinných vztahů, jsme jako rodinná firma, všichni se známe. Ještě více nás teď spojuje naše nová centrála. Je to mnohem lepší a reprezentativnější prostředí, než jsme měli dříve.
Jak důležitý je pro vás vývoj nových produktů?
To je 90 % naší práce. Většina toho, co děláme, je atypická. Jednotlivé zakázky se liší nejen velikostí, ale i technickými požadavky.
Kde čerpáte síly?
Dlouhodobě hodně pracuji. Nejvíc si odpočinu s dcerou, která mi nedovolí, abych měl hlavu zablokovanou povinnostmi. Pomůže mi ji vyčistit třeba při hře s panenkami. Připomíná mi, že jsou situace, které se už nikdy nebudou opakovat. Je potřeba je vytěžit do maxima právě teď a tady.
Text: Mirek Čepický
Fotky: Gradior Tech, Mirek Čepický
