V roce 2013 jsme byli pracovně na různých stranách, z nichž každá měla jiné zájmy. Tehdy probíhala aukce kmitočtů pro sítě LTE, já pracoval pro mobilního operátora a Jaromír Novák byl čerstvě předsedou Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Jak jsem do průběhu tehdejší aukce lehce nahlédl, vím, že jde o hodně. Díky frekvencím několik firem vydělává velké peníze. Kvůli podmínkám nově připravované aukce ze své funkce před pár týdny odstoupil. Ve svém oficiálním vyjádření napsal, že si chtěl zachovat osobní integritu. Vážím si každého, kdo dá svým hodnotám přednost před funkcí, penězi nebo jiným lákadlem. S Jaromírem Novákem jsme se osobně poznali až před třemi lety, když jsem delší dobu nepracoval ve světě mobilních operátorů. Tomu už jsem vzdálený, proto mě i v rozhovoru více než aukce zajímá, co teď pracovně prožívá a plánuje.
Jak těžké bylo rozhodnutí odejít z funkce předsedy ČTÚ?
V určité fázi to začalo být jediné logické řešení celé situace.
Cítíš teď víc úlevu, nebo obavy, co přijde dál?
Převažuje úleva. Tlak v posledních šesti měsících byl opravdu velký. A už jsem velký kluk, abych se bál, co přinese budoucnost.
Jak dlouho rozhodnutí zrálo?
Dá se říci, že jsem to řešil od léta. V momentě, kdy proti sobě a svému týmu máš lidi, kteří by s tebou měli spolupracovat, ale jejich kroky se rozhodně nemohou spoluprací nazvat, kdy si začínáš uvědomovat, že tady nejde o expertízu, o znalosti, o věcnou problematiku, a zároveň víš, že ty jsi odpovědný za výsledek, ty bys to ve finále měl podepsat a bránit to u soudu, vidíš, že se ti prostor zužuje. Jasně, že ještě chvíli řešíš, zda to není vlastně předčasné, zda nenajdeš nějaký argument, abys vrátil k vyjednávacímu stolu racionalitu, ale pak vidíš, že ne, že to nejde, že o to není zájem. Měl jsem to štěstí, že jsem to relativně včas poznal. A měl jsem to štěstí, že rodina i nejbližší přátelé mě v mém rozhodnutí podpořili.
Už víš, kam pracovně zamíříš? Na Twitteru jsi psal, že syn by si přál, abys byl kovářem nebo policistou. Bude to něco takového?
Netuším, zatím si nechávám otevřené všechny možnosti. Ale vzhledem k mým manuálním schopnostem to kovář určitě nebude. Když jsem končil, říkal jsem si, že pro tento stát už pracovat nechci. Včera jsem se přistihl, že už tak striktní ve svých úvahách nejsem.
Sbíhají se pracovní nabídky?
Pár nabídek ke mně doputovalo, spíš bych řekl testovací balónky. Některé mě překvapily.
Lákají tě možnosti práci v telekomunikacích nebo spíš úplně mimo?
Snažím se zůstat otevřený a nemám to nyní postaveno tak, že „jedině telekomunikace“ nebo „rozhodně ne telekomunikace“.
Co by pro tebe měla splňovat práce, aby sis mohl říct, že je opravdu dobrá a jsi v ní spokojený.
To je jednoduché. Stačí „pouze“, aby ta práce dávala smysl.
Jaká by byla tvá ideální práce, kdyby sis ji mohl nadefinovat přesně podle sebe a nebyly by žádné limity?
Pestrá, smysluplná, obohacující. Vlastně, když o tom přemýšlím, není to má ideální práce, je to má budoucí práce.
Co tě při práci na ČTÚ nejvíce bavilo?
Jedna z věcí, která mě vždycky bavila a fascinovala, byla neuvěřitelná pestrost té práce. S trochou nadsázky mohu říct, že jeden den člověk řešil v Bruselu podmínky aukce, druhý den v Ostravě problémy s dožadováním právní pomoci ze Slovenska, třetí den běžel do sněmovny řešit výroční zprávu a přijímal delegaci z Chorvatska a další den řešil kverulanta, který 400 x za měsíc volal na úřad, a pak zase za vámi přijde člověk z podatelny, že někdo oznámil bombu na úřadě. Tahle pestrá agenda v kombinaci s týmem, se kterým jsem měl tu čest pracovat vytvářela až opojný mix. A měl jsem obrovské štěstí na kolegy a kolegyně na ČTÚ. Vždy jsem byl pyšný, že sedím na jejich straně, při všech jednáních. Za to jim patří velký dík.
Co ti to dalo?
Kromě pár kil nadváhy? Když zavřu oči a zamyslím se nad touhle otázkou, tak první, co mi naskočí, je, že vlastně asi nejvíc, co mi mé působení a konec dalo, a co je samozřejmě nepřenositelné, je zkušenost s lidmi, jak fungují, pokud mají k dobrému fungování vytvořeny podmínky, jak fungují pod tlakem, jak fungují, pokud chtějí dosáhnout nějakého cíle. Jak fungují, když jsou loajální, a jak když mají ve své DNA podrazy.
Co tě mrzí, že se nepodařilo, jak by sis přál?
V jednu chvíli, tím, že dříve ČTÚ nezdůrazňoval své aktivity v ochraně spotřebitele, jsme byli napadáni, že jsme pobočka ČOI nebo dTestu. I když jsme v rámci aktivit podpory podnikání a dohledu nad trhem řešili důležité věci (férovost v první dotační vlně, šarvátky s vnitrem, když měli apetit na kmitočty), spousta věcí, které fakticky byly ve jménu férových podmínek na trhu, ale asi jsme je špatně komunikovali. A co mě opravdu mrzí, že jsem nestihl prosadit větší nezávislost ČTÚ.
Za co jsi naopak nejvíc rád, že se za sedm let v úřadě podařilo?
Jsem rád, že se podařilo úřad otevřít a posílit jeho transparentnost. Jsem pyšný na klíčová rozhodnutí ČTÚ, která jsme byli schopni uhájit i přes soudní žaloby (nezákonné jednostranné změny smluv, podmínky aukcí atd.). Přechod do služebního zákona, komplikace s propouštěním zaměstnanců bez redukce agend. Jsem také hodně pyšný a rád, že se u klíčových věcí podařilo vytvořit sounáležitost v rámci úřadu.
Autor: Mirek Čepický
Zdroj fotek: ČTÚ a archiv Jaromíra a Nováka
Datum: 9.2. 2020
