[av_heading tag=’h1′ padding=’10’ heading=’Šéf českého Sportenu: Vyvíjíme lyže pro světovou špičku’ color=” style=’blockquote modern-quote modern-centered’ custom_font=” size=” subheading_active=” subheading_size=’15’ custom_class=”][/av_heading]
[av_textblock size=” font_color=” color=”]
Běžecké lyže na nejvyšší světové úrovni z továrny českého Sportenu už testují čeští i zahraniční závodníci a do tří až čtyř let se s nimi firma plánuje dostat do nejprestižnějších závodů. Nejdéle netrvá samotný vývoj, ale to, než se s lyží seznámí závodnická komunita a začne ji používat i ve světovém poháru. Jeden závodník světové úrovně v běžeckém lyžování přitom využívá za sezónu mezi 30 až 60 páry lyží. A každá nová délka nebo provedení lyže se musí znovu pečlivě testovat. Dostat se do špičky je tedy běh na poměrně dlouhou trať. Těch ve Sportenu zvládají hned několik najednou, protože vyvíjejí i snowboardy, lyže na sjezd, skok a také úplně nové produkty na léto. Kromě ambice zamířit do světové špičky se chce Sporten zaměřit i na to, aby si lidé kupovali správné lyže. „Česká republika, přestože tu lyžuje skoro každý, má na velice nízké úrovni servisní poradenství při prodeji lyží. Většina lyžařů tu jezdí na nevhodných lyžích. Ty se musí vybírat pro konkrétního člověka naprosto individuálně, což se neděje. Správně zvolit běžeckou lyži je přitom těžší než sjezdovou,“ říká Vladimír Dušánek, ředitel Sportenu. Rozhovor s ním přinášíme v rámci spolupráce se společností Ayming, expertem na financování investic do výzkumu a vývoje.
Váš vlastník, investiční skupina Consillium Private investment, koupil významný podíl v renomované rakouské firmě Kästle, kde jste také ve vedení společnosti a která má svoji vlastní vývojovou bázi. Kolik aktuálně máte vývojových středisek?
V tuhle chvíli má každá firma své vlastní a zcela jistě v rámci nové skupiny dojde k přenosu technologií a know-how. Obě vývojová střediska budou fungovat paralelně, protože každé má trochu jiné zaměření. Sporten má široký sortiment, kdežto centrum v Rakousku je orientováno hlavně na sortiment sjezdových lyží a využití nových materiálů. Mají tam pracoviště, které se mimo jiné zabývá vývojem speciálních karbonových aplikací.
Kde tyto materiály používají a jak je uplatníte ve Sportenu?
Využívají je například při výrobě závodních saní, např. jejich saně byly vidět na OH 2018 v Pchjongjangu a pomohly získat rakouskému týmu zlatou, stříbrnou i bronzovou medaili. Kästle s nimi mají letité zkušenosti, ale výroba je to v podstatě kusová, je to sportovní nářadí na nejvyšší úrovni. Vedle toho vyrábějí např. celo-karbonové vodní lyže apod. Vyvinuli i speciální materiály, které se aktuálně používají jenom v automobilovém průmyslu a v letectví. Do Nového Města na Moravě, kde sídlí Sporten, budeme některé technologie a postupy určitě přenášet, ale postupně a účelně.
Dříve jste zmínili, že připravujete i letní produkt, mohou to být právě třeba vodní lyže?
Ano, chystáme i letní produkty, kde chceme uplatnit technologie a možnosti výroby z našeho zimního sortimentu. Jsme už poměrně daleko, ale i tak je ještě brzy zveřejňovat další informace. Příklad Kästle ukazuje, že se technologie ze zimních sportů dají efektivně uplatnit například i při výrobě skořepin člunů nebo deskových plavidel. Dnes už poměrně běžně dochází k přenosu technologií z odvětví do odvětví.
Kam se posouvají technologie v zimních sportech?
V lyžařském průmyslu se obecně používají dvě základní technologie. Obě jsou poměrně staré a známé, ale nikdo dodnes nemá nic lepšího. Ta jednodušší technologie využívá pro výrobu jádra lyže vstřikování pěny do formy. Tak se vyrábějí lyže zejména pro méně náročné lyžaře. Taková lyže je velice příjemná na ovládání, pohodlná, umí odpustit chybu, ale nehodí se pro rychlostní disciplíny, protože při jízdě z kopce má tendenci neustále mírně zpomalovat. V druhém případě je používána technologie „sendvičová“, tedy vrstvená konstrukce, kde se kombinují různé typy materiálů. Tento princip je známý už asi čtyřicet let a všechny světové firmy, které pokrývají střední až nejvyšší segment, tuto technologii stále používají.
Takže čtyřicet let nic zásadně nového?
I u sendvičové technologie je velký prostor pro použití řady nových materiálů nebo jejich kombinace a tam je rozhodně třeba se vyvíjet. Velká změna byl také přechod na carvingové vykrojení u sjezdových lyží zhruba před 20 lety, kdy se podstatně změnil profil a tzv. „krojení“ lyže. Zlepšilo to ovladatelnost lyže a umožnilo projíždět zatáčky vyšší rychlostí. V běžeckém lyžování došlo k řadě konstrukčních změn, zejména v oblasti tzv. „voskové komory“.
Na carvingové lyže přešli skoro všichni lyžaři všech výkoností. Může v dalších letech přijít něco podobně zásadního?
Myslím, že carving vydrží ještě dlouho, i když se objevují tendence využít tento typ konstrukce pro sjíždění svahu snožnými a smýkanými oblouky, tj. s nohama blíže u sebe, což přináší nové prvky, např. v konstrukci patky lyže apod. Pak se někteří pokoušeli přijít s konstrukcemi mono-ski lyží, tedy naopak s jednou lyží, resp. skluznou deskou pro obě nohy, což se blížilo snowboardu. Ale v zásadě se zdá, že se vývoj zatím vždy vrací zpátky ke carvingům. Má to i komerční dopady. Vytvořit novou disciplínu není problém, ale pokud za ní není nějaká komerční návaznost, tak se i na úrovni olympijských her nebo mistrovství světa obtížně uplatňuje.
Jak si dnes v popularitě stojí nejúspěšnější alternativa lyží, snowboard?
Ještě před 5 až 6 lety měl tento segment v některých zemích až 60 % podíl trhu. V naší části Evropy to bylo kolem 40 %, pak to výrazně kleslo. Teď se snowboard pohybuje někde mezi 20 až 25 % a zdá se, že tak to asi vydrží, je to regionálně hodně odlišné. Nikdo ale nečeká, že by se snowboarding v nejbližších pěti letech dostal z hlediska podílu na trhu na tak vysoká čísla, na kterých byl dříve.
V čem tedy vidíte hlavní směr vývoje novinek?
Myslím, že vývoj půjde spíš do oblasti materiálů a dílčích konstrukčních změn, tak je to vidět v posledních letech. Bude se přemýšlet nad tím, jak lyže udělat v setu s tím, co k nim potřebujete k jejich použití, tedy vázání, boty a hole. Tomu se bude v nejbližších pěti až deseti letech věnovat víc úsilí, než že se bude někdo pokoušet vyvinout lyži nějakých zcela jiných parametrů.
Kolik peněz do nových technologií investujete?
Jedná se komplexní problém, protože to jde ruku v ruce se zvládnutím potřebných výrobních postupů a metod. Součástí projektu výzkumu a vývoje je dílčí projekt investic do nových technologií a v něm jsme za 9 měsíců, co jsem tady, proinvestovali částku zhruba 2 miliony eur, včetně nákladů na opravy a údržbu. V rámci projektu výzkumu a vývoje spolupracujeme se společností Ayming. Ta nám pomáhá s vypracováním dokumentace, abychom vyhověli všem zákonným požadavkům. Když proinvestovaná částka dosáhne určité hodnoty, tak jim platíme odměnu jen z peněz, které nám ušetří.
Můžete zmínit nějaký konkrétní výsledek inovací z poslední doby?
Letos jsme na trh uvedli úplně novou řadu sjezdových lyží. Podařilo se nám vyvinout lyži pro takzvané velkoobjemové použití, což ocení lyžaři, kteří potřebují lyži na časté používání (závodníci, lyžařské školy apod.). Je vhodná i pro půjčovny lyží a pro experty, kteří si lyži často upravují, brousí hrany, strukturují skluznici. Nikdo jiný nemá takové provedení ve smyslu konstrukčního a materiálového řešení tohoto typu lyže jako my. Umožňuje primárně velice častou úpravu skluznice a hran. Máme tam nakombinované čtyři prvky, přičemž naše konkurence má vždy jen jeden, maximálně dva z nich. Právě na tomto projektu jsme spolupracovali i se společností Ayming.
Nedávno jste oznámili, že do čtyř let chcete mít na trhu nové špičkové běžky. To opravdu vývoj trvá tak dlouho?
My tu lyži už v podstatě máme. Je to i díky tomu, že máme nové vývojové týmy na všechny hlavní sortimentní skupiny. Tým, který se zabývá běžeckým lyžováním, byl díky svým dlouholetým zkušenostem i díky shodě okolností poměrně úspěšný. Víceméně na první dobrou se mu podařilo vyrobit špičkové lyže závodní úrovně. Lyži budeme mít připravenou už na příští sezonu. Termín čtyři roky se týká našich ambicí, kdy bychom chtěli být vidět v nejvyšších patrech světového lyžování. Závodnická veřejnost se s naší lyží musí nejdříve seznámit.
Takže probojovat se do špičky, aby vnímala kvalitu lyže, trvá déle než samotný vývoj a výroba?
Přesně tak. Ty čtyři roky celkově se pojí s touto ambicí. A ve sjezdovém lyžování je to obdobné, tam to bude možná trvat o rok či dva déle. Už dnes máme kontraktované závodníky, kteří na našich nových běžeckých lyžích odjeli letošní sezónu. V Čechách je to Jiří Ročárek a Jakub Pšenička. Den před Jizerskou padesátkou se jede závod na 25 km a tito dva byli na prvním a druhém místě. Ale testování a přesvědčení závodnické komunity nějakou dobu trvá. Lyži zatím také máme jen v omezeném sortimentu.
Jak moc omezeném?
Abyste mohl být úspěšný, tak musíte mít širší sortiment, mít třeba všechny poptávané délky. My máme jen dvě pro naše současné závodníky. Na příští sezónu už budeme mít všechny, ale ty je třeba zase testovat. Ta lyže musí sednout. Závodník v běžeckém lyžování používá ne sezónu mezi 30 až 60 páry lyží, z nichž pro konkrétní závod vybere jeden nebo dva páry. Ty je třeba testovat při použití v kombinaci s ostatním materiálem, což jsou zejména vosky. Podobně to platí pro sjezdové lyžování, kde je ale počet párů pro závodníka menší. Ve světovém poháru se pohybuje počet mezi 10 a 20 páry lyží pro jednoho závodníka.
Závodní lyže jsou tedy ty nejlepší, které vyrábíte?
Není možné dávat rovnítko mezi „závodní lyži“ a „dobrou lyži“. Tak to není. Závodní lyže má opravdu specifické a časově značně omezené použití. S formulí a monopostem také nemůžete jezdit v běžném provozu. Je to třeba od sebe odlišit, dobrá lyže a závodní speciál jsou opravdu dvě různé kategorie. Není pravda, že když má někdo závodní lyži, že se mu na ní bude vždy dobře lyžovat a bude na ní dosahovat výsledků, které by si představoval.
Podle čeho by si měl běžný lyžař vybírat dobrou lyži?
My se domníváme, že v zásadě není možné si vybrat lyži na internetu, jenom podle obrázku. Ve světě to funguje tak, že se jde člověk alespoň poradit do obchodu, tam si lyži osahá, porovná s ostatními modely, má tam konzultační službu. Až teprve pak si jde lyži eventuálně koupit na internet. Třeba v USA, kde lidé mohou vrátit zboží do určité doby naprosto svobodně bez udání důvodu, si objedná i klidně troje lyže najednou a potom dvoje vrátí.
Jak jsou na tom s výběrem lyží Češi? Jak moc lyžím rozumí?
Bohužel 70 až 80 % lidí tu jezdí na špatných lyžích. To je proto, že lyže se musí vybírat pro konkrétního lyžaře naprosto individuálně, což se většinou neděje. Česká republika, přestože tu lyžuje skoro každý, má na velice nízké úrovni servisní poradenství při prodeji lyží. Řada lidí jezdí na špatných lyžích, které jsou pro ně nevhodné a na tom je třeba zapracovat. Vybrat běžeckou je přitom rozhodně těžší než sjezdovou.
Kde prodáváte lyže vy?
Více než 75 % lyží jde přes specializované prodejny v České republice a na Slovensku. Neprodáváme v řetězcích, protože tam je úroveň prodejního servisu zatím velmi nevyrovnaná. Jsou prodejny ve velkých řetězcích, kde je velice kvalifikovaný personál, a pak jsou i místa, kde je to velice špatné. My sázíme na síť kamenných prodejen speciálek, většinou prodávají lyže a kola, kde se velice věnujeme školení personálu, který naše výrobky prodává.
Máte v týmu hodně lidí, kteří mají zkušenosti z vrcholového sportu, například Ondřeje Banka, Víta Fouska a řadu dalších. Jak moc jsou pro vývoj důležití?
Díky jejich zkušenostem můžeme vyvíjet ty nejlepší lyže i pro nejnáročnější lyžaře. Tým lidí, kteří mají zkušenost s vrcholovým sportem a pracují s námi, stále doplňujeme. Nově se k nám přidává bývalý reprezentant, mistr světa v letech na lyžích, olympijský medailista a současný trenér Jaroslav Sakala, který se vrací ze Slovinska, kde šest let trénoval skokany na lyžích. Spolupracuje s námi také Lukáš Vokatý na vývoji akrobatických lyží a Ondřej Vokatý na lyžích určených pro jízdu v boulích. Rozšíření týmu o další zkušené sportovce byl jeden z prvních kroků, který jsme udělali, když skupina Consillium private investment Tomáše Němce Sporten koupila.
Vidíme v tom velký přínos proto, že se soustředíme hlavně na klienty kategorie hobby, performance hobby až experty. K nim míří dominantní část naší produkce pod značkou Sporten s technologií dřevěného jádra. Zásadně používáme technologii symetrického opláštění dřevěného jádra, tj. když používáme titanalové pláty, tak nedáváme jen jeden, ale vždy dva. Když potřebujeme vyrobit lyži s měkčí flexi v podélné ose, tak dáváme také dva titanaly, ale třeba tenčí. Tím se lyže Sporten často liší od ostatních. Máme ale i výrobky pro entry level, pro začátečníky. Za tímto účelem jsme reinkarnovali značku Artis.
Když pro vás pracuje Ondřej Bank a máte ambici dostat lyže Sporten mezi profesionály, tak se nabízí možné spojení s Ester Ledeckou, kterou Ondřej Bank trénuje. Nerýsuje se nějaká dohoda?
Toto téma nebudu komentovat. Jen zopakuji, že v nejvyšších soutěžích chceme mít naše lyže v běžeckém lyžování za 3 až 4 roky a ve sjezdovém za 4 až 6 let. To musí být propojeno s konkrétními sportovci. Teď ale spolupracujeme hlavně s juniory. Naše lyže jezdí v regionálních soutěžích i národních pohárech v pěti zemích v Evropě. Používají je kromě Čechů i Švýcaři, Italové, Rakušané a Němci. Považujeme to za test a také přípravu na dobu, kdy budeme víc vidět i v soutěžích dospělých profesionálů.
Autor: Mirek Čepický
Foto: Sporten
[/av_textblock]
