[av_heading tag=’h1′ padding=’10’ heading=’Z webového vývojáře přepnul na aplikace a už by neměnil’ color=” style=’blockquote modern-quote modern-centered’ custom_font=” size=” subheading_active=” subheading_size=’15’ custom_class=”][/av_heading]
[av_textblock size=” font_color=’custom’ color=’#000000′]
Autor: Mirek Čepický
[/av_textblock]
[av_textblock size=” font_color=” color=”]
O ajťácích panuje představa, že jen sedí se sluchátky za počítačem a nejsou moc společenští. Mám pocit, že už to zdaleka neplatí. Rozhodně ne pro hodně z nich. Například pro Jana Hnízdila, který pracuje v české společnosti Livesport. Ta za deset let vyrostla z malé firmy do společnosti s více než miliardovým obratem. Její weby se sportovním zpravodajstvím po celém světě každý měsíc sleduje přes 70 milionů lidí a její aplikace si stáhlo už téměř 25 milionů sportovních fanoušků. A každý měsíc jich zhruba milion dalších přibývá. Jan Hnízdil se stará o vývoj aplikace pro iOS. Pracuje na ní přes tři roky a bere ji tak trochu jako své dítě. Pracovní dítě, ve skutečnosti má ještě malou dceru, které naopak věnuje co nejvíc času mimo kancelář. Přišlo mi na něm zajímavé, že se jednou aplikací zabývá už tak dlouho a pořád ho to hodně baví. A taky to, že do Livesportu nastoupil původně jako webový vývojář a vytvářet aplikace se učil úplně od začátku. Dnes patří k těm nejlepším v České republice, kteří pro operační systém iOS programují v jazyku Swift. Livesportu pomáhám s komunikací, tak k nim čas od času zajdu. A vždycky, když tam narazím na podobně nadšeného člověka, mám chuť se od něj dozvědět co nejvíc. A třeba se ten Swift nebo něco podobného taky naučit nebo o něm aspoň říct svým dětem, protože to jsou dovednosti, které jednak mění svět a taky se hodně cení na trhu práce.
V čem jsi začínal programovat?
Původně jsem uměl klasické PHP, JavaScript, CSS a podobné věci, když jsem sem přišel. Měl jsem na starosti vývoj webu. Pak jsem se začal učit vše, co bylo potřeba, abych mohl vyvíjet aplikace pro iOS.
Jaký byl přechod z webu na aplikace?
Je to jiný způsob uvažování a tvoření. Když člověk píše web, tak má jen počítač, na kterém změny hned vidí. Na aplikaci se vše kompiluje z různých částí. Pak se to pouští v simulátoru v počítači nebo přímo na mobilním zařízení. Když uděláme chybu v aplikaci, tak to zdaleka nedostaneme ven tak rychle jako u webu. Musíme udělat novou verzi, kterou pak ještě schvaluje Apple.
V čem programuješ teď?
Moc mě baví věci, které píšu v novém jazyce, ve Swiftu. Ten je mnohem lepší než starší Objective-C. Líbí se mi přepisování těch starších věcí do nového jazyka, když přitom musím dodržet, aby stará část fungovala s novou. Když vidím nějaký kód, který se mi nelíbí, tak ho vylepším, aby se líp používal.
Takže rád řešíš různé vývojářské záludnosti…
Ano, minulý rok jsem měl i velký úkol, kdy jsem se měl v naší aplikaci zbavit jednoho obrovského souboru, který byl napsaný ve starém jazyce. Do něj jsme dávali všechno, co jsme nevěděli, kam dát jinam. Tak jsem ho předělal a teď je to mnohem přehlednější.
Co bys poradil někomu, kdo se na programování teprve chystá?
Rovnou bych doporučil začít psát mobilní aplikace a naučit se ten nejnovější jazyk, v případě iOS je to nyní Swift. Když se chcete cokoli naučit, je nejlepší to rovnou začít dělat. Jakmile člověk začne psát něco reálného, i úplnou drobnost, začne narážet na skutečné problémy, hledat řešení, učit se. To je nejlepší cesta. Já se to naučil, na teoretické knížky moc nejsem. Nejvíc mi pomohla praxe a rady od zkušenějších kolegů.
Kde hledáš nové informace ohledně Swiftu?
V České republice nikde, ale tím neříkám, že tu žádné zdroje nejsou. V práci používám pořád angličtinu, tak jakmile potřebuji něco řešit, nejenom pracovního, rovnou to hledám anglicky. Je tam mnohem víc zdrojů než v češtině. Ke Swiftu jsem se přihlásil i do newsletteru. Tam si vždy vyzobu nějaké věci, dám si je do pocketu (aplikace na články) a když mám čas, tak se k nim vrátím. Když potřebuji něco vyřešit nebo poradit, tak mi často pomůžou různé blogy. Některé jsou fakt dobré. Lidé, kteří je píšou, tomu rozumí a často to tam rozvedou tak, že mi to pomůže.
K čemu bys přirovnal aplikaci někomu, kdo programování vůbec nerozumí?
Když lidi vidí hotovou aplikaci, tak říkají, že to je jednoduché, že by to zvládli napsat za víkend. Ale jakmile se do toho člověk ponoří, tak to zdaleka tak snadné není. Uvnitř je dost složitých věcí. Dřív se kód dal počítat na znaky a řádky. Dnes se to dělá v pokročilých editorech a jsou tam hromady komentářů. Je to poskládané z mnoha souborů. Na začátku byla aplikace dost jako jeden kus, monolit, a stále se jí snažíme rozkouskovávat na menší díly. Díky tomu se každá část lépe udržuje zvlášť a dá se i líp testovat. Jakmile začínáme s něčím novým, tak je dobré napsat to do modulu, ten zvlášť otestovat a pak ho jenom použít.
Jak dlouho se vydržíš na tu spoustu navzájem provázaných detailů koncentrovat?
Hodně soustředit se vydržím maximálně půlku dne. Celých osm hodin to ani není v lidských silách. Důležité je, aby to člověka bavilo, pak ta koncentrace přijde sama. Ale i tak se to dá vydržet tak čtyři hodiny a zbytek dne je pak dobré dělat jednodušší věci, které nepotřebují tolik přemýšlení. Část dne jsme v týmu potichu, máme každý sluchátka s muzikou a jedeme. Často spolu nebo kolegy z jiných týmů ale taky řešíme různé věci. Nejsme až takoví introverti, jak se možná zdá. Nedávno jsme pro lidi, které zajímá programování, zorganizovali náš první veřejný Livesport Talk. Nejdřív jsme z toho měli trochu obavu, ale vyšlo to výborně a lidem se to líbilo. Bavilo mě to a doufám, že uděláme za pár měsíců další.
Na té samé aplikaci pracuješ přes tři roky. Kolik vás je v týmu a co na ní pořád vylepšujete?
Aplikaci pro iOS teď píšeme ve čtyřech lidech každý den. Podobně velký tým pracuje na aplikaci pro Android. Livesport aplikace funguje dobře, ale i tak se občas objeví drobné chyby, které opravujeme. A pořád je ještě co zlepšovat, například přidáním nových funkcí. Naše aplikace dnes umí mnohem víc věcí než třeba před rokem. Naposledy jsme do ní přidali zimní sporty. A také některé starší části aplikace přepisujeme, aby byla celá přehlednější a lépe se testovala. Nezdá se to, ale je na tom pořád dost práce.
Jiní vývojáři za tu dobu stihnou vyvinout několik aplikací…
K nám se někteří z nich občas hlásí. Jsou z firem, které aplikace doslova chrlí. Zákazník si něco přeje, oni sáhnou po šabloně a rychle něco upraví a vytvoří. A pak to pustí z hlavy a jdou na další. Pro nás je naše aplikace tak trochu naše dítě. Máme ji rádi a známe ji velmi dobře. Navíc ji používá téměř 25 milionů lidí po celém světě, když bychom počítali i Android verzi. Díky tomu máme hodně zkušeností. To mi přijde lepší a zábavnější, než chrlit jednu aplikaci za druhou.
Kolik používáš aplikací v mobilu?
Docela málo. Nesnáším telefony, které mají po odemknutí pět obrazovek plných ikonek. Já se to snažím udržet všechno na jedné obrazovce. Pravda je, že třeba u bank je mám spojené do jednoho okénka. Ale tam nechodím tak často, takže mi nevadí ten klik navíc. Pak třeba používám aplikaci na spotřebu v autě, něco na čtení feedů, kam si ukládám články k přečtení. Ty mi ale rychleji přibývají, než ubývají. Nejsem moc na sociálních sítích, nemám třeba ani Facebook.
Programuješ i ve volném čase?
Dřív ano, ale teď mám malou dceru, tak doma vůbec nepracuju a věnuji se co nejvíc jí. V budoucnu bych se ale chtěl vrátit trochu i k programování webu a napsat si něco svého mobilního.
[/av_textblock]
