Ze světa čísel se vrhla do stavebnictví, teď dokončuje první projekt

Dvanáct let pracovala jako hypotečního a finanční specialistka, pak se nadchla pro dům, kvůli kterému svůj pracovní život úplně změnila. Dnes je za to vděčná, protože původní práce ji nenaplňovala a neposouvala. Místo do čisté kanceláře jezdí už dva roky na zatím zablácenou stavbu. Do malé vsi obklopené krásnou přírodou, na cestě mezi Prahou a Plzní, kde v rámci rodinného developerského projektu ve venkovském stylu staví vysněný bytový dům se zahradou. Pojmenovala ho Panský ovčín. Nemá žádný plat, žije a investuje z peněz, které vydělala v minulosti a z úvěru na rostoucí dům. Přestože to jako nováček v oboru nemá snadné, prožívá Gabriela Jiránková Novotná radost a zábavu, kterou zatím v žádné práci nepoznala. O radosti i starosti spojené s projektem, se nejvíce dělí se dvěma kamarádkami, které do Panského Ovčína také investovaly, Hankou Kollertovou a Ivanou Urbancovou.

Proč jste si před dvanácti lety vybrala práci finančního specialisty?

Ona si tak trochu vybrala mě, ve 27 letech jsem opustila své první a na dlouhou dobu i poslední zaměstnání, kam jsem nastoupila jen pár dní po promoci na vysoké škole. Ze stabilního velmi dobře placeného místa jsem se vrátila k nejisté práci finančního poradce, které jsem se věnovala už v době studií. Začínala jsem v nové poradenské firmě, bez klientely, jen pár měsíců po vypuknutí světové finanční krize. Skoro rok trvalo, než jsem si vytvořila klientskou základnu, která mi sama díky dobrým referencím generovala další klienty. Hledání nových klientů mě naprosto ubíjelo a začala jsem o této práci pochybovat. Ze dne na den se ve mně zrodil bláznivý nápad pořídit velký dům, ve kterém vytvořím domov pro seniory. Dům jsem našla a koupila velmi rychle. Nezískala jsem ale dost peněz, abych rozjela dům pro seniory.

Jak jste to řešila?

Bylo to hodně náročné období. Měla jsem starý rozpadlý dům, úvěr na jeho koupi, nestabilní příjmy z poradenství a nevěděla jsem, jak dál. Jako nejjednodušší řešení se mi jevilo přestavět dům na bydlení, protože v minulosti k tomu už sloužil. Od první myšlenky po samotnou realizace ale uteklo ještě hodně času. Práce v poradenství se naplno rozjela a k tomu se přidalo odrazování rodiny od realizace projektu. To vše způsobilo, že jsem projekt poslala na několik let „k ledu“. Až narození syna mě donutilo pracovně zvolnit. Uvědomila jsem si, co je pro mě důležité, co mi dává v životě smysl a čemu chci v budoucnu věnovat svůj čas. Najednou jsem vůbec nepochybovala. Věděla jsem, že musím projekt dokončit a že chci s láskou vytvořit krásné, kvalitní a praktické bydlení pro další lidi. Od toho okamžiku jdu za svým snem hlava nehlava. 

Panský ovčín

 Co vás na to těší?

Je to čistá radost, když vidím, jak dům „vstává z popela“ a každým dnem je blíž svému dokončení. Nad každým detailem v domě i zahradě trávíme hodně času, aby vše nejen dobře vypadalo, ale aby to bylo dokonale funkční a poctivě provedené. Cítím velkou odpovědnost vůči lidem, kteří budou v domě bydlet. Mám to v sobě tak nastavené. Svým uvažováním asi nejsem klasický developer, ale věřím, že lidé tento přístup dokážou ocenit. 

Co je pro vás na stavbě naopak nejtěžší?

Nebudu tvrdit, že je to jen procházka růžovým sadem. Jde o velmi časově náročnou „zábavu“ s neskutečně širokým záběrem činností, které musím zvládat. Často se dostávám do stresujících a náročných situací a řeším někdy až neřešitelné. Ale naštěstí si od všeho udržuji zdravý odstup a nadhled a vím, že vše dobře dopadne a řešení se nakonec najde.

Proč domu říkáte Panský Ovčín?

Když jsem přemýšlela, jak celý projekt nazvat, čerpala jsem z historie původního domu, který vlastnil kníže Colloredo-Mansfeld. Dům sloužil jako stodola k uchování obilí a byl součástí panského hospodářství s chovem ovcí. Ovčín byl zapsán v mapách už v roce 1845. Chtěla jsem tento zapomenutý název vzkřísit.

V projektu jste podle vašeho webu tři ženy. Jak jste se daly dohromady?

Ivanu s Hankou znám mnoho let. Setkaly jsme se díky práci v poradenství. Všechny jsme tak trochu rebelky, chceme si dělat věci po svém, takže jsme moc nezapadaly do systémů poradenských společností. Když jsem před 2,5 lety zvažovala, zda Panský ovčín prodám, nebo se pustím do jeho přestavby, na kterou mi ale v té době chyběly prostředky, samy přišly s tím, že dáme hlavy a finance dohromady. A díky Hance a Ivaně se tenhle sen opravdu mění ve skutečnost.

Hanka, Gábina a Ivana

Shodnete se nebo se dohadujete, a o čem nejvíce? Na co máte nejrůznější názory?

Na většině věcí se shodneme, nebo se shodnou dvě a třetí se podřídí. Je ale pravda, že mi holky nechávají hodně volnou ruku a většina rozhodování jde za mnou. Jsem navíc docela paličák, mám jasnou představu, co a jak chci. Přesvědčit mě změnit názor dá celkem dost práce. Když už ale do něčeho holky zasahují, myslí to vždycky dobře a pomáhá mi to.  

Jakou má v projektu každá z vás roli?

Hanka je strůjce. Byl to její nápad do projektu finančně vstoupit se mnou a hodně mě podpořila, abych se do stavby pustila. Má ale zároveň svoji kancelář a stále aktivně vede tým lidí zabývajících se poradenstvím, takže se projektu časově může věnovat jen částečně. Každopádně kdykoliv je potřeba, pomůže při vyřízení administrativy s klienty, zajišťuje pro ně financování kupní ceny, je k dispozici pro radu a povzbuzení. Hlavní činností Ivany je pořád také finanční poradenství, ale projektu se věnuje intenzivněji. Připravuje smluvní dokumentaci pro klienty, komunikuje s bankou a pomáhá s řešením provozních záležitostí. Všechny tři jsme do projektu daly vlastní peníze, část zdrojů je od naší úvěrující banky.

Nechybí vám v partě muž?

Jsem v každodenním kontaktu s naším technickým dozorem. Je to architekt, projektant, stavební a technický dozor v jednom, člověk s neskutečným záběrem a znalostmi. Bez něj by to opravdu nešlo.

Také všichni, kteří se podílí na realizaci stavby domu a zahrady, jsou muži, takže jejich nedostatkem opravdu netrpím. Asi není žádným překvapením, že narazit v tomto oboru na ženu, je celkem vzácnost. O to víc si cením přístupu mužů, kteří ke mně přistupují jako k rovnocennému partnerovi a respektují mě. Technické záležitosti na stavbě řeší technický dozor, který zároveň kontroluje kvalitu provedené stavby.   

Jaká firma dům staví a jak jste ji vybíraly?

Stavbu realizuje místní rodinná firma, které jsem se starala o finance asi 10 let v době, kdy jsem působila v této oblasti. Odvádí velmi kvalitní práci, což pro mě bylo při výběru stavební firmy zásadní. Nechci se dalších x let zabývat tím, že střechou domu zatíká, okna plesnivý, praskají zdi, odlupují se omítky a dlažba.

Pohled na dům od vjezdu na parkoviště

Kde bydlíte vy? 

Na dohled od Panského ovčína je vidět Zbirožský zámek. Ve Zbiroze jsme si před šestnácti lety postavili dřevostavbu. Už v té době mě navrhování domu a zahrady naprosto pohltilo a vše bylo víceméně v mé režii. Nyní naši zahradu pustoší společně se synem smečka šesti hafanů. 

Bydlí nebo plánuje se usídlit některá z vás tří na Panském Ovčíně?

V současné době bydlení na Panském ovčíně zatím není možné. Dokončily se podlahy, čekají nás koupelny a pokládka dřevěných podlah a montáž interiérových dveří, zároveň ještě není zcela dokončená a osázená zahrada. Ani po jeho dokončení, které je v plánu na konec tohoto roku, ale nemá žádná z nás v plánu v domě bydlet. Každá už své bydlení máme. Já bych navíc s tolika psy nebyla u sousedů moc vítaná, ale pokud se nějaký z bytů neprodá, je možnost jej pronajmout a tím zůstat v kontaktu s domem i lidmi v něm.

Jde všechno podle plánu? Co byl, který jste při realizaci řešili?

Nic nejde podle plánu. Velmi nám stavbu komplikovaly úřady, přes léto jsme se potýkali s výpadkem pracovních sil. Letošní situace ve stavebnictví není jednoduchá. Rostou i ceny stavebních materiálů, což nás nedávno vedlo i ke zvýšení koncových cen bytů.  Nemá ale smysl si stěžovat a vymlouvat se. Napnuli jsme všechny síly, obětovali veškerý volný čas a jedeme na plné obrátky. Finále se blíží a zvládneme dokončit v plánovaném termínu, tedy konce letošního roku.

Jak se zatím daří byty prodávat?

Několik měsíců před plánovaným stěhováním máme prodané skoro dvě třetiny bytů. Prodej jde dobře i přesto, že byty jsou pro danou oblast na rozhraní Středočeského a Plzeňského kraje cenově mírně vyšší a že nás v prodeji přibrzdila pandemie. Zbývá nám už jen pár měsíců do dokončení domu a zahrady. Možná i díky tomu jsme zaznamenali zvýšený zájem o byty. 

Proč tam lidé chtějí bydlet, když jsou ceny podobné Praze?

Ceny podobné Praze naštěstí nejsou. Cena za m2 podlahové plochy nejdražšího byty 3+kk s velkým balkonem včetně 2 parkovacích stání, zahradního skladu a podílu na společné zahradě na 71.376 Kč/m2 podlahové plochy. Kéž by ceny v novostavbách v Praze stály takové peníze. Lidé u nás chtějí bydlet jednoduše proto, že je to tu jiné, hezké a zároveň praktické. Aby člověk pochopil, je nutné Panský ovčín vidět na vlastní oči a nechat se okouzlit atmosférou domu a jeho okolím. Naši klienti říkají, že vizualizace a fotky projektu vypadají neuvěřitelně až nevěrohodně. Skutečnost je ale velmi překvapila. Jsou také rádi, že je za rohem les. Máme hodně pěkných reakcí, což nás těší. Zároveň ale víme, že není bydlení pro každého. A věříme, že ty správné lidi si Panský ovčín k sobě nakonec bezpochyby přitáhne. Už se to děje.

Máte v plánu další projekt?

Ano, ale se zaměřením na domácí vzdělávání. Můj syn je pro mě velkou inspirací.

Do čeho jste investovala dříve a jak se to ve srovnání s Panským Ovčínem vyplatilo?

Do mého syna. Investovala jsem do něj tunu lásky, oddanosti a trpělivosti. Hodně mě v životě naučil. I přes těžší start do života jsme se díky terapiím posunuli mílovými kroky dopředu a mě to v životě přivedlo k tomu, že i já sama jsem začala kraniosakrální terapie provozovat a pomáhat druhým lidem. To už je ale zase jiná pohádka na jiné, delší povídání.

Více se dozvíte na webu Panského Ovčína.

0 replies

Přidejte komentář

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *