Firmy nestojí o hvězdy, chtějí radši snadno nahraditelné zaměstnance

Autor: Vladimír Kočí, spolumajitel společnosti R4U

Ještě před deseti lety jsme pravidelně slýchali o tom, jak se někdo ze zaměstnanců velkých firem z České Republiky prosadil v zahraničí, roste v nadnárodní struktuře a dělá skvělou kariéru. V posledních letech naopak slýcháme, jak někdo, kdo se dříve dostal ne evropské, či dokonce světové role, ve firmě po deseti nebo dvaceti letech končí. A když se dozvídáme o významném zahraničním pracovním úspěchu Čechů, už se netýká zaměstnanců, ale převážně podnikatelů. Nové „hvězdy“, které se rekrutují ze zaměstnanců, jako by došly.

Doba a potřeby firem se změnily. V devadesátých letech byl český trh považovaný za perspektivní, vyplatilo se do něj investovat. Lidi zde byli hladoví, levní, chytří. A protože tu nebyla příliš použitelná generace starších, dostávali velké šance mladí, přestože jim chyběly zkušenosti. Firmy jim dávaly prostor, peníze, možnosti k růstu, o jakých se lidem z tuzemského trhu do té doby nesnilo. Často se stávalo, že se někdo stal partnerem v poradenské společnosti nebo ředitelem velké firmy a nebylo mu ani čtyřicet let. To je ve vyspělém světě prakticky nemyslitelné. V posledních letech se na takové významné posty už i u nás dostávají převážně lidé, kterým je kolem padesátky nebo i více.

Mladí, kteří do zaměstnání nastoupili v posledních pěti nebo deseti letech, zdaleka nemají takové možnosti, které by měli ještě třeba kolem roku 2005 a dříve. Tehdy v řadě firem HR experti nebyli nuceni k tomu, aby plánovali práci s talenty. Schopní lidé jednoduše díky situaci na trhu rychle rostli, aniž by k tomu byli vedeni. Využili možností, byli hodně motivovaní. Dnes má naopak většina velkých firem v HR týmu někoho, kdo se o práci s talenty stará. Přesto je velkých úspěchů a hvězd méně.

A klíčová otázka je proč. Není to třeba tím, že firmy fakticky o skutečné talenty nestojí? Možná zacházím hodně do extrému, ale pamatuji doby, kdy ve firmě bylo několik hvězdných zaměstnanců a ti celou firmu táhli. Vše fungovalo do doby, než některá z hvězd opustila palubu. Pak nastal problém, nahradit je. Většinou se to nepovedlo a firma ztrácela své pozice. Nahradit ty nejlepší lidi je v dnešní v dnešní době ještě mnohem náročnější. Možná proto mám někdy pocit, že firmy už dnes nechtějí hvězdy najímat, aby v případě jejich odchodu neřešily stejný problém. Stačí někdo rozumně výkonný, ale snadno nahraditelný. Nebo je to prostě jen tím, že hvězdy na trhu nejsou? Jaký je váš názor?